Říká o sobě, že je kombinací extroverta a introverta. Nemá moc ráda označení herečka, protože si pod tím prý lidé představují kdovíco, a tak tvrdí, je na prvním místě hlavně člověk. Po vystudování JAMU v Brně se začala hojně věnovat divadlu. Následně přišly role seriálové i filmové. Dlouhé roky působí také jako zdravotní klaun. „Jezdila jsem nejenom do nemocnic k dětem, ale i na geriatrie a ocitla jsem se na misi Lékařů bez hranic v Kamerunu. Po zkušenosti z africké polní nemocnice se mi doslova změnil život, blbosti už neřeším. A nevnímám smrt jako strašáka. Život a smrt k sobě patří. Mnohem horší je bolest a osamělost. Na LDN, v domovech pro seniory, dětské i dospělácké psychiatrii – jsou kolem nás místa, která je možná potřeba prosvětlit. Já to třeba umím humorem, ale věřím, že těch způsobů je spousta.“

S přijetím role v Ordinaci přijala i nesnadný úkol, její postava v minulosti už měla tvář, hrála ji Kateřina Pospíšilová (o důvodech přeobsazení čtěte zde). To by ale nebyla Petra, kdyby se k tomu nepostavila s klidem. A se srovnáváním si tak hlavu zbytečně neláme: „Moc neřeším, co bylo. Přistupuji k Nadě tak, jak je napsaná. A užívám si její mladistvou energii a bláznivost.“ Spojuje ji s ní humor, bláznivost a nadšení pro život. A liší se s ní v roztržitosti i vztazích, ve kterých oproti ní Naďa plave. S novou seriálovou rodinkou je moc spokojená a natáčení si se všemi užívá.